|
|
|
|
ANTONÍN
MIKŠÍK
se
narodil v druhé polovině minulého
století, v dobách kulturního i jiného temna. Dětství
a mládí prožil uprostřed typického
panelákového molochu v moravském městě
Uničově. V letech 1985 - 1994 se podílel na
organizování neoficiálních výstav
amatérských výtvarníků v uničovském
parku. Byl členem VSUV+H (Volné sdružení
uničovských výtvarníků + hosté). Koncem
roku 1988 se přestěhoval do obce
Paseka, ležící v podhůří Jeseníků –
zde žije a průběžně tvoří dodnes.
Od r. 1992 se zúčastňuje aktivit volného sdružení
výtvarníků Octopus v
Rýmařově. Věnuje se především fotografii,
nárazově také grafice, tvorbě filmů a
psaní povídek. V r. 1998 absolvoval Institut
tvůrčí fotografie na Slezské
univerzitě v Opavě (diplomová práce na téma
Česká surrealistická fotografie 80.
a 90. let). Doposud se zúčastnil asi stovky výstav a
výtvarných akcí v Česku, ale i
v Polsku, Německu a Španělsku.
Společné a samostatné výstavy (výběr):
1987-1994
– Uničov (Městský park)
1988
– Koryčany
1989
– Bruntál (Konfrontace), Uničov (Malá galerie Klub)
1992
– Uničov (Malá galerie Klub), Olomouc (Palackého univerzita), Šumperk (MKZ)
1993
– Rýmařov (Městské muzeum), Opole (PL)
1994
– Hrabová (kostel), Olching (GER), Uničov (Muzeum U Vodní branky)
1995
– Praha (KD Bohnice), Moravský Beroun (kostel)
1996
– Praha (Jazzclub Železný), Schotten (GER)
1997
– Rýmařov (Galerie Octopus)
1998
– Uničov (Nová galerie ZUŠ), Brno (HaDivadlo)
1999
– Uničov (Muzeum U Vodní branky)
2000
– Valencie (Galería Ibalart, ESP), Brno (Duck Bar Kamenka)
2001
– Rýmařov (Galerie Octopus), Valencie (L´Espill, ESP)
2002
– Těchanov (kostel), Brno (Cafebar Mendlovo nám.)
2003
– Uničov (Mladá kamera), Šternberk (Psychiatrická léčebna)
2004
– Svitavy (Muzeum), Rýmařov (Galerie Octopus)
2005
– Lešany (Na Mlatě), Mariánské Údolí (festival Coporuce)
2006
– Uničov (Galerie U Minoritů), Litovel (Doubravka)
2007
– Lešany (Na Mlatě)
2008
– Dubá (Galerie Pošta), Ozimek (PL)
2009
– Rýmařov (Galerie U stromu poznání), Praha (knihkupectví Academia), Uničov
(Galerie U Minoritů)
2010
– Mariánské Údolí (Výstava pro nezaujaté oči)
2011
– Uničov (U Bílého beránka), Rýmařov (Galerie Pranýř)
2012
– Bieruń (PL), Uničov (Teta Gallery)
2013
– Rýmařov (Galerie Pranýř), Brno (Duck Bar Kamenka), Olomouc (Ponorka)
2014 – Uničov (U Bílého beránka)
2016 – Olomouc (Galerie sociální fotografie, Univerzita Palackého), Rýmařov (Galerie Octopus)
2017 – Prostějov (Galerie Metro 70), Uničov (Galerie 7 hřebíků)
2019 – Uničov (Městská galerie)
2019 – Šumvald (Cestovatelský festival)
2019 – Praha (U Božího mlýna)
Filmy:
2008
- Hovory & horory beze slov
2009
- Drum bun
2010 - Vzlety a pády, divné
spády...
2010
- Bokombrady v splne aneb groteskní tri(ne)logie v 35 obrazech
2010 - Sýrie - Libanon - Jordánsko (autorský cestopis)
2013 - Indie (Goa a Karnataka) (autorský cestopis)
2015 - Snění muchomůry (výběr & dříve nerealizovaný materiál)
2015 - Mexiko - Guatemala - Belize (autorský cestopis)
2017 - Kambodža - Thajsko (autorský cestopis)
|
Texty a odkazy:
|
|
Fotoblog:
|
|
Autor
si pro svůj soubor vybral název On the road, titul proslulého románu beatnika Jacka Kerouaca z jediného důvodu - vše co vypráví svými fotografiemi, je též svědectvím o dlouhé cestě. Podnikl ji po Evropě, od jihu kontinentu k severu. Řecko, chudá, ale barvitá Kalábrie, české osady v Rumunsku, a pak na sever: Litva, Lotyšsko a Estonsko, kde nyní,
po pádu komunismu, raději zapomenout ruštinu.
A tajemství jeho snímků? Spočívá v hlubokém porozumění obecně pojímaného
člověčenství, zachycení lidské společnosti
a její činnosti bez ohledu na původ či temperament aktérů, kulturní odlišnosti či změtení jazyků jak při stavbě věže Babylonské... |
Mgr.
Jiří Karel, text k výstavě, 2010 |
|
Kulisy
aranžuje sám život
ve
své nahotě
bez
příkras
Syrovost
okamžiku
kontrast
barev
touha
zachytit pravdu
Zapomenutý
zlomek vteřiny
zapomenutý
moment ožívá
a znovu dýchá |
Miky Marusjak, text k výstavě, 2013 |
|
Fotografie A.M. jsou
osobně motivovaným, hravým dokumentem a současně
zamyšlením nad prolínáním
časových rovin, nad tendencí vracet se do minulosti a
vyvolávat vzpomínky, které jsou víc
iluzí než otiskem skutečnosti.
|
Zdenka Nesetová, text k výstavě, 2014
|
|
Snímky dokumentují každodenní zkušenosti, ve
kterých autor odkrývá neobyčejný půvab obyčejných situací s lehkostí a
svébytným humorem. Zaznamenávají pohyb lidí a věcí v jejich přirozeném
prostředí. Autor si bezpodmínečně nenárokuje jejich pohled a stojí tak trochu
v pozadí. Když už nějaký obraz hledáčkem zachytí, nepůsobí vyděšeně, ale
velmi uvolněně, jakoby dokázal do všech těch prostředí patřit. Jakoby se
dokázal té jejich každodennosti přizpůsobit, naladit se na atmosféru
přítomnosti.
|
Michaela Johnová Čapková, text k výstavě, 2016 |
|
Motto:
Vše
je cesta. Ať už je to ona proslulá cesta v pondělí
ráno do práce,
páteční bezstarostná cesta za zábavou a
následná nikdy nekončící cesta
k domovu,
Kerouacovo On the Road či zásadní cesta ke kořenům,
vše je cesta... |
H. von Passek |
|
Blanka Švédová: A.M., fotografie z přelomu 80. a 90. let |
|
Alternativní biografie: http://www.ceskatelevize.cz/porady/fenomen-underground/antonin-miksik/ |
|
Alternativní biografie č. 2: https://www.pametnaroda.cz/cs/miksik-antonin-1960 |
|
Alternativní biografie č. 3 (bez překladu):
Five random facts about myself:
1.
Set The Controls For The Heart Of The Sun (Pink
Floyd song). In Watermelon Sugar (Richard Brautigan´s
novel). Diane Arbus´ photos. The North Goa beaches.
2.
Absolute relaxation: old t-shirt, shorts, sandals, camera & sunny weather… (in the winter time I sleep like my
tortoise :)
3.
I hate sentence: Time is money.
4.
My favourite ("fateful") number: 18
And a
shorter version of eighteen: 8
And a longer version of eighteen: ∞
5.
I don´t own a
driver´s
license.
& dodatek:
Krok za krokem
k vrcholu letní hory -
a tu najednou moře.
(Kobajaši
Issa, Haiku) |
převzato z blogu Tumblr |
|
|